Popis
Práce „improvizace 12 (jezdec)“ od Wassily Kandinsky, vytvořená v roce 1910, je symbolickým kusem abstraktního expresionistického hnutí, stylu, který sám Kandinsky pomohl definovat a rozvíjet se během jeho kariéry. Tento obraz, který se nachází v jednom z nejinovativnějších období umělce, odhaluje emocionální hloubky složením, které vzdoruje konvencím reprezentace objektu.
Při pozorování práce je prokázáno dynamické obálky, ve kterých barvy a tvar hrají převažující papíry. Kandinsky používá pulzující repertoár modré, žluté, červené a černé tóny, které jsou propojeny v intenzivní chromatické symfonii. Prostřednictvím použití barvy se umělec snaží evokovat subjektivní pocity a zážitky, velmi v souladu s jeho zájmem o synestézii, kde jsou barvy spojeny se zvuky a emocemi. Volba bohaté a kontrastní palety nejen přitahuje pozornost diváka, ale také způsobuje emoční reakci, která se může lišit od jedné osoby k druhé.
Složení ukazuje ústřední postavu jezdce, který se zdá, že vychází z téměř mystického chaosu. Ačkoli jeho forma není v tradičním vyjádření definována, silueta jezdce je navržena prostřednictvím řady zakřivených a abstraktních linií, které vyvolávají pohyb a energii. Tato nejednoznačnost je charakteristickou charakteristikou Kandinského díla, která často preferovala symbolická reprezentace nad doslovností. V této souvislosti může být jezdec interpretován jako symbol svobody nebo transformačního agenta, ozvěnu hledání člověka pro převzetí své vlastní reality.
Zdá se, že pozadí barvy je složeno ze směsi abstraktních forem, které se rozvíjejí v dynamickém prostoru. Energetické linie a gestické tahy přispívají k vytvoření pocitu pohybu, konstantní změny. Tyto prvky vyvolávají myšlenku improvizace, koncept, který Kandinsky formuloval ve své teoretické práci a který se projevuje ve způsobu, jakým umělec nechal své emoce proudit na plátně. Tato vizuální improvizace odráží vnitřní proces tvůrce a jeho spontánní myšlenky, což má za následek práci, která se cítí naživu a vyvíjející se.
Vztah mezi postavou jezdce a okolním prostředím má vzájemnou závislost, kde se zdá, že oba prvky interagují v neustálém dialogu. Toto propojení je nezbytné pro pochopení Kandinského přístupu k umění, ve kterém jsou forma a obsah důvěrně propojeny. Jako průkopník abstraktního umění nebylo jeho záměrem pouze reprezentovat viditelnou realitu, ale vyjádřit vnitřní svět plný významů a pocitů. Práce „improvizace 12“ zapouzdřuje toto vyhledávání, kde každý vizuální prvek má schopnost překonat svůj doslovný význam, aby se stal reprezentací lidské zkušenosti.
Je důležité zdůraznit, že od roku 1910 vstoupil Kandinsky více v čisté abstrakci a odklonil se od obrazových témat směrem k uměleckému jazyku, který privilegoval emocionální vyjádření a použití geometrie. „Improvizace 12 (jezdec)“ je vložena do tohoto hnutí směrem k dematerializaci reality a její odkaz trvá nejen jako individuální dílo, ale jako milník ve vývoji moderního umění. Díky své inovativní fúzi, formě a emocím zůstává Kandinsky referenční postavou, jejíž díla vyzývá diváka, aby prozkoumal vesmír, kde je vize v smyslové a duchovní rovině.
KUADROS ©, slavná barva na vaší zdi.
Ručně vyráběné olejomalby s kvalitou profesionálních umělců a výraznou pečetí KUADROS ©.
Služba reprodukce umění se zárukou spokojenosti. Pokud nejste zcela spokojeni s replikou vašeho obrazu, vrátíme vaše peníze 100%.