Popis
Obraz zachycuje Pana a Seléné jako mytologickou scénu plnou prudkého tělesného pohybu. Středu dolní části dominuje mohutný lev se zlatavou srstí a tmavou hřívou, který se nachází před skupinou lidských postav ležících, sklánějících se nebo propletených mezi látkami krémových, růžových, červených a zelených odstínů. V horní části se dopředu naklání oděná postava se zdviženou paží, vedle níž se nachází protáhlý prvek protínající kompozici úhlopříčně. Po jejím boku se nad těly v popředí sklání nahá ženská postava, zobrazená převážně zezadu. Pozadí tvoří skály, vegetace, oblačná obloha a vyvýšená stavba, které vytvářejí divokou a divadelně působící scénu.
Pan je řecké božstvo spojované s divokou přírodou, pastýři, stády a hrou na flétnu, zatímco Seléné zosobňuje Měsíc. Podle tradičního vyprávění Pan po Seléné zatoužil a přiblížil se k ní pomocí úskoku spojeného s bílým rounem; tato svůdná lest propojuje pastevecké božstvo s měsíční září. Dílo proměňuje tuto epizodu ve výjev touhy, nebezpečí a tělesného zmatku. Světlé látky rozprostřené kolem postav připomínají tento příběh a zároveň působí jako výtvarné prvky, které propojují těla a dále komplikují čtení scény.
Lev vnáší do jádra kompozice přítomnost nespoutané síly. Jeho čelní postavení a měřítko z něj činí téměř samostatné ohnisko, zároveň však umocňuje lidský zmatek, který se odehrává za ním a kolem něj. Ženská postava soustřeďuje smyslnou složku setkání, zatímco zhroucené pózy, překrývající se těla a diagonální prvek dodávají scéně rozměr konfliktu. Vyvýšená stavba a skalnatá krajina zasazují výjev do mytického světa vzdáleného každodennímu životu. Spojení zvířete, látek, architektury a těl tak proměňuje mytologickou touhu v prožitek fyzického napětí a nespoutané přírody.
Vertikální struktura vede pohled od ústředního lva k hlavním postavám a dále k obloze a horní části architektury. Diagonály tmavého prvku, paží a nohou narušují jakoukoli stabilitu a vytvářejí roztříštěný, téměř choreografický rytmus. Kontrast mezi zlatavě okrovou barvou zvířete, odstíny pleti, světlými látkami a modrozeleným pozadím odděluje jednotlivé plány, aniž by je zcela izoloval. Osvětlení zvýrazňuje anatomii a látky na pozadí tmavších částí krajiny, zatímco množství postav stlačuje prostor a vyvolává dojem, že scéna pokračuje i za svými hranicemi. Výsledkem je hutná, dynamická a záměrně bouřlivá kompozice.
U Hanse von Aachen souvisí spojení smyslnosti, složitých perspektivních zkratek a scénického dramatu se středoevropským manýrismem a s mytologickými kompozicemi plnými tělesné intenzity. Elegance póz zde koexistuje s téměř násilnou energií: těla se prohýbají, kříží a překrývají kolem zvířete, které slouží jako vizuální těžiště. Napětí mezi čelní nehybností lva a roztříštěným pohybem postav proměňuje obraz Pan a Seléné v divadlo touhy, nebezpečí a nespoutané přírody.
Máte otázky k našim reprodukcím olejomaleb? Podívejte se na naše často kladené dotazy.