Popis
Obraz „Tahitianské ženy se sklonil“ (1894) od Paula Gauguina je dílo, které mistrovsky zachycuje fúzi mezi primitivismem a moderností, což odráží estetický vývoj umělce při hledání nových forem projevu. V tomto obraze představuje Gauguin dvě tahitské ženy, které se obklopují v krajině, která vyvolává exotismus a vyrovnanost ostrova, který po odchodu z Evropy přijal jako svůj domov. Tato práce projevuje jak vliv jeho zájmu o polynéskou kulturu, tak jeho touhu porušit umělecké konvence své doby.
Složení malby je pozoruhodné pro jeho jednoduchost a harmonii. Hlavní postavy, dvě nahé ženy, jsou uspořádány tak, aby navrhovaly intimní a tiché spojení mezi nimi. Zdá se, že první postava, která se nachází dále doleva, je v kontaktu s povrchem, který ji drží, zatímco druhý, sklon na pravé straně, je prezentován s úhlem, který zve rozjímání. Obě postavy jsou orámovány pozadím, které naznačuje tropickou krajinu, s hustou vegetací, která je zobrazena v tmavě zelených tónech a texturách, které poskytují pocit umístění, ale nenabízejí rozptýlení. Gauguin se rozhodne pro dvourozměrný přístup, který kontrastuje s evropskými hloubkovými modely, což je charakteristický rys jeho post -immpressionistického stylu.
Použití barvy je dalším nezbytným aspektem této práce. Gauguin používá pulzující paletu, kde převládá žlutá, zelená a modrá a vytváří atmosféru klidu a rozjímání. Tonality platí plynule a zdůrazňují nejen krásu ženských postav, ale také spojení s přirozeným prostředím. Kůže žen, teplého hnědého tónu, kontrastuje s nejchladnějšími barvami v pozadí a zdůrazňuje jeho přítomnost v kontextu, který osciluje mezi pozemským a duchovním. Tato paleta nejen slouží k reprezentaci tahitské krajiny, ale je to také odraz ideálu, který měl Gauguin o životě na ostrovech, daleko od industrializace a napětí evropského života.
Zajímavým aspektem „reklamovaných tahitských žen“ je to, jak Gauguin používá ženskou postavu jako symbol smyslnosti, klidu a spojení s přírodou. Ve své práci jsou ženy nejen pasivními modely, ale vtělují život v souladu s jejich okolím. Tato reprezentace ženské postavy se opakuje v Gauguinově práci, která často idealizovala Tahitiho ženy a vytvářela osobní mytologii, která byla estetickým pátráním a formou úniku.
Tato práce je navíc registrována v širším kontextu v Gauguinově kariéře. Během svého pobytu na Tahiti, od roku 1891 do roku 1903, vytvořil umělec nejen „sklopené tahitské ženy“, ale řadu děl, která prozkoumají kulturu a každodenní život ostrova. Pracuje jako „Odkud pocházíme? Co jsme? Kam jdeme?“ a „tahitské ženy“ také odrážejí jejich fascinaci životem v Polynésii, zdrojem inspirace, který umělci umožnil prozkoumat problémy, jako je identita, spiritualita a lidská přirozenost.
Paul Gauguin prostřednictvím „reklamovaných tahitských žen“ vytváří prostor, kde se sbližují krása, exotismus a moudrý reflexe existence. Tato práce s vyváženým složením, živou paletou barev a silné reprezentací ženské postavy se nejen stává svědectvím o talentu umělce, ale také v okně směrem k světu, který zachytil jeho představivost, a nabídl divákovi příležitost k tomu Zadejte alternativní realitu, která zpochybňuje omezení vašeho času. V každé linii a v každé barvě nás Gauguin vyzývá, abychom uvažovali o samotné podstatě toho, co to znamená být člověkem, vše orámováno v kráse tahitské přírody.
KUADROS ©, slavná barva na vaší zdi.
Ručně -vyráběné olejomalby s kvalitou profesionálních umělců a výraznou pečetí KUADROS ©.
Obrázky reprodukční služba se zárukou spokojenosti. Pokud nejste zcela spokojeni s replikou vašeho obrazu, vrátíme vaše peníze 100%.