Popis
V ikonické práci „hudby“ z roku 1939 nás Henri Matisse znovu zavede do vesmíru, kde barvy a tvary dialogu viscerálním způsobem. Tento obrázek, který měří 60x60 cm, je jasným exponentem posledního období umělce, kde zjednodušení a chromatické vibrace dosáhnou nových vrcholů. Matisse, a mistr Z fauvismu ukazuje v „hudbě“ kompozici, která bez uchýlení se ke složitosti komunikuje hluboký pocit harmonie a radosti.
Struktura malby dominuje přítomnost lidských a geometrických lidských postav, které jsou propojeny do vizuálního tance. V této práci se Matisse uchýlí k paletě teplých a kontrastních barev, převážně červených, oranžových a modrých tónů. Zdá se, že každý z těchto odstínů rezonuje s konkrétní vnitřní melodií a proměňuje obraz v vizuální symfonii. Postavy v této kompozici jsou ošetřeny klamnou jednoduchostí; Její formy, redukovány na náležitosti, jsou vymezeny zoufalými obrysy, které vyvolávají pohyb i stabilitu.
Zvláště fascinující v „hudbě“ je to, jak Matisse zachycuje samotnou podstatu hudebního aktu bez viditelných hudebních nástrojů. Těla postav jsou uspořádána tak, že vyvolávají gesto rytmu a melodie. Pózy, téměř divadelní přehnané, lze interpretovat jako reprezentaci interakce a komunikace implicitní v hudbě. Každá postava se zdá být ponořena do jeho vlastního hudebního světa, ale zároveň v souladu s ostatními.
Aspekt, který stojí za zmínku, je vliv, který měl tanec a hudba na Matisseovu práci, něco, co již bylo vyjádřeno v jejich předchozích dílech jako „tanec“ z roku 1910. V „hudbě“ je tento vliv sublimován ve formě abstraktně, ale Síla rytmu a pohybu jsou stále protagonisté. To odráží neustálý zájem umělce, aby zachytil nejen vnější vzhled věcí, ale jeho vnitřní podstatu, což je také dokládáno v jeho slavných výřezech jeho pozdějších let.
Je také důležité zvážit historický kontext, ve kterém byla tato práce vytvořena. V roce 1939 byl svět na pokraji druhé světové války, a přesto se Matisse rozhodne nabídnout dílo, které se zaměřuje na krásu a smyslové potěšení. Tento kontrast mezi turbulentním vnějším kontextem a klidným a barevným vnitřním světem jeho umění zdůrazňuje sílu umění jako útočiště a jako odpor vůči protivenství.
Stručně řečeno, „Music“ je skvělým projevem nesmírného talentu Henriho Matisseho kombinovat tvar a barvu v dokonalé syntéze. Práce není jen svědectvím o jeho technickém mistrovství, ale také o hlubokém porozumění lidských emocí. Díky tomuto obrazu nás Matisse zve na systenetický zážitek, kde se barva stává zvukem a tvary v rytmických pohybech, což vytváří svět, ve kterém divák může najít momenty čistého rozjímání a radosti.